Jdi na obsah Jdi na menu

O projektu

25. 3. 2015

Projekt vytvořit muzeum, které by nabídlo návštěvníkům jiný pohled na naši historii, vznikl ve druhé polovině 90. let 20. století. V této době byl autor projektu častým badatelem Okresního archivu v Jihlavě. Podílel se na drobných aktivitách jednotlivých archivářů (opravy a úklid zanedbaných židovských hřbitovů, organizace poutí ke kapli sv. Antonína na Rounku apod.). V archivu bylo možné aktivně se seznamovat s dějinami naší země před rokem 1918, a to zejména na specifické dějiny jihlavského německého jazykového ostrova. V rámci jihlavského kulturního programu pořádal řadu výstav (I. a II. jihlavská haraburďárna; Pojďme bránit vlast! – výstava zaměřená na dějiny naší armády před rokem 1918) a aktivně se spolupodílel na výstavách, které pořádal Kraj či město Jihlava (výstava k výročí 250 let jihlavské posádky aj.).  V roce 2001 vznikl jeden z prvních projektů na zřízení muzea. Impulsem pro vznik muzea bylo zrušení expozice VHÚ ve Schwarzenberském paláci v Praze. V této době usiloval ve spolupráci s Krajským úřadem Kraje Vysočina o přemístění zrušené expozice na v této době nevyužitý zámek v Herálci u Humpolce. V Herálci založil občanské sdružení s názvem „Historie Herálecka“, které si kladlo za cíl podílet se nejen na využití zdejšího nevyužitého zámku, ale též věnovat se opravám kulturních památek a historických zajímavostí v okolí Herálce. Mezi největší aktivity sdružení patřila snaha o záchranu poničené hrobky rodiny Milnerů, rodiny, která držela zdejší zámek v letech 1891 – 1945. Projekt na využití zámku pro muzeum, ve kterém měla být moderně pojatá expozice zaměřená na dějiny naší armády v letech 1526 – 1918, odborná knihovna či informační centrum s kavárnou, však nebyl díky záměrům tehdejšího vedení Kraje úspěšný. V roce 2004 se seznámil s projektem obnovy zámku ve Stránecké Zhoři. Zde se, díky v mnoha ohledech takřka identickému přístupu k obnovám památek, průběžně v rámci možností spolupodílel na různých činnostech směřujících k obnově a využití zdejšího silně zdevastovaného zámku. O projekt na zřízení muzea naší armády v letech 1526 – 1918 se pokoušel také na jihozápadní Moravě či Havlíčkobrodsku. Ovšem o dnes velmi nepopulární téma zde nebyl větší zájem (nikoliv však ze strany návštěvníků a turistů…).

V roce 2012 se podařilo získat vlastní objekt – silně zdevastovaný zámek s tvrzí v Kněževsi. I přes to, že se v rámci širokého okolí jedná o zcela mimořádný, autenticky dochovaný objekt, s dosud málo známou historií, byl po roce 1948 takřka zničen, a to nejen socialistickým hospodářským provozem. O jeho zánik ještě v roce 1995 usilovalo i vedení zdejší obce.

Od roku 2012 zde probíhá citlivá obnova zaměřená na rehabilitaci této jedinečné památky.

A v čem tkví ona tolikrát zmíněná jedinečnost? Na rozdíl od jiných objektů – šlechtických sídel v širokém okolí si právě sídlo v Kněževsi zachovalo do dnešních dnů autenticky zachovalý interiér tvrze (dosud zachované ve zdech zdejšího zámku), a to včetně klenutých konstrukcí, kletovaných či hrubě utahovaných omítek, výplní oken a dveří (renesanční svlakové dveře, renesanční železné plátové dveře s růžicemi apod.). Stejně tak se zachovaly i interiéry barokní dostavby s klenbami či sálem s dřevěným trámovým záklopovým stropem.

Objekt bude po obnově z části využit ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně pro muzeum, zaměřené na dějiny dosud málo známého Radostínska a Měřínska. Část expozice bude zaměřená na dějiny naší armády v letech 1526 – 1918. Vznikne zde odborná knihovna, která již dnes čítá přes 4000 svazků, informační centrum a přednáškový sál. Část objektu bude využita privátně.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA