Jdi na obsah Jdi na menu

Co přinesl dílčí zjišťovací archeologický výzkum tvrze?

20. 5. 2015

V rámci výzkumu bylo nalezeno množství zajímavých i cenných nálezů. Mezi takové patří nejen četné nálezy keramika, ať již se zakuřovaným leštěným povrchem či keramika slídová, ale též úlomky zdobené cihlové dlažby či kachle s tapetovým (mozaikovým), kružnicovým vzorem.

Nálezová situace
V této kapitole je podrobně popsána nálezová situace na lokalitě. Stratigraficky od shora jsou uvedeny vrstvy a objekty ve zkoumané ploše, příp. v jednotlivých sektorech. Formuláře s podrobnými údaji ke všem uvedeným vrstvám a objektům jsou přiloženy v kapitole 6.3.

detail-zkoumaneho-prostoru.png

Vrchní vrstvu představovala suť (01) pocházející ze zřícené klenby nad zkoumaným prostorem. Klenba se zřítila nedlouho před započetím výzkumu. Její mocnost v ploše byla zhruba 60 cm a obsahovala řadu nálezů včetně recentních.
Po odebrání sutě (01) došlo k vybourání zbylého tělesa koupelny (03). V ploše se pak objevily dvě vrstvy nášlapů. Horní „recentní nášlap“ (02) o mocnosti asi 5 cm souvisel s využíváním místnosti jako komunikačního prostoru mezi interiérem domu a sklepem v době, kdy velká část této místnosti byla vyplněna tělesem koupelny – tento nášlap respektuje obrys zdi koupelny. Druhý nášlap (černá nášlapová - 04) se vyskytoval po celé ploše místnosti kromě úzkého vkopu v sektoru D u vchodu do místnosti podél zdi (15). Byl narušen jednou ze zdí koupelny (03). Černá nášlapová vrstva (04) představuje podlahu/pochozí horizont místnosti před vybudováním koupelny. Její mocnost byla 3-10 cm (silnější byla vrstva uprostřed místnosti, slabší při zdech) a obsahovala různé drobné nálezy.
Další vrstvou nacházející se v celé ploše byla šedá jílovitá vrstva (05). Tato vrstva se nacházela pod černou nášlapovou (04). Porušena byla vkopem v sektoru D (15) a v sektorech A a B byla porušena vkopem pro kamenný práh (09). Vrstva patrně představuje vyrovnávku plochy jílovitou hlínou (na které vznikl nášlap 04). Její mocnost se pohybovala mezi 3-20 cm, obsahovala i větší nálezy vedle keramiky také kovové fargmenty, strusky, kosti, sklo, uhlíky. V sektoru A byly ve vrstvě zdokumentovány jílovité čočky (12) bez nálezů.
Ve všech sektorech je zastoupena také další vrstva – hnědá hlinitá (06). Není zastoupena v tak velké míře jako šedá jílovitá (05). Opět představuje patrně určitou formu vyrovnávky s mocností 10-30 cm, s podobnými nálezy jako šedá jílovitá – především keramiky obsahuje tato vrstva ještě více, datovat ji lze do novověku. Hnědá hlinitá vrstva se nachází pod šedou jílovitou (05) a nad žlutou hlinitopísčitou (10).
V sektoru A tvoří hnědá hlinitá výplň vkopu (16) do žluté hlinitopísčité. Tento vkop by mohl souviset s umístěním chlebové pece, která se měla nacházet právě v tomto prostoru. Do hnědé hlinité (06) byly v sektoru B zahloubeny dvě drobné kulové jamky – v jedné se nacházel zbytek dřevěného kolíku (o průměru asi 5 cm), druhá měla výplň bez nálezů. Vzhledem k jejich poloze (viz plán 07) mohla být v těchto místech směrem k rohu místnosti vytvořena nějaká „polička“. V rohu místnosti v sektoru B se v hnědé hlinité vrstvě (06) nacházely velké kameny, patrně související s vystupujícím podložím, a pokračující níže do žluté hlinitopísčité vrstvy (10).
V sektoru C se hnědá hlinitá vrstva (06) nacházela v polovině sektoru u vnější zdi a obsahovala mimo jiné torzo novověkého hrnce. Hnědá hlinitá vrstva byla i na části plochy sektoru D.
V místech hranice sektorů B a C směrem ke středu místnosti se nacházela černá uhlíkatá vrstva s mazanicí (07), tato vrstva ležela na žluté hlinitopísčité (10), její mocnost byla mezi 5-15 cm. Vrstva by mohla souviset s chlebovou pecí (která měla být v místnosti v provozu ještě ve 20. století), nebo jde o vyrovnávku.
Na profilu mezi C a D byla patrná černá nášlapová vrstva A (08), která se nacházela pod šedou jílovitou vyrovnávkou (05) a ležela na žluté písčité (10). Tuto vrstvu můžeme interpretovat jako zbytek staršího pochozího horizontu v místnosti. Vrstva o mocnosti 5 cm obsahovala uhlíky a drobné fragmenty keramiky, které nelze datovat. Vrstva, spolu s ostatními, chronologicky odpovídá novověkému stáří.
V průchodu mezi zkoumanou místností a sklepem se nacházel dřevěný práh – pod ním a kolem něj byla tmavě hnědá hlinitá vrstva (09), která se nacházela pod černou nášlapovou (04) a sousedila s šedou jílovitou v místnosti (05). Při jejím odebírání bylo zjištěno, že představuje výplň vkopu pro starší – kamenný práh či základ prahu (13). Vrstva měla mocnost 35 cm a obsahovala poměrně velké fragmenty keramiky včetně středověké slídové keramiky, ale i recentních nálezů např. žárovky, která se nacházela těsně nad kamenným prahem. Kamenný práh (13) se nacházel z části v žluté hlinitopísčité vrstvě (10).
Poslední vrstvou odkrytou v celé ploše místnosti byla žlutá hlinitopísčitá (10). Vrstva byla v různých místech více jílovitá nebo naopak písčitá, místy z ní vystupoval světlý štěrkovitý materiál či kameny odpovídající svým charakterem podloží. Podle sond provedených pedologickým vrtákem v závěru výzkumu představuje vrstva s největší pravděpodobností již část rozrušeného podloží. Nečetné nálezy se objevili pouze v jejích horních částech (keramika, NSK, uhlíky).
V sektoru B se směrem k rohu nacházely dvě kulové jamky (11). Zahloubeny byly do hnědé hlinité (06) a jejich výplň byla bez nálezů. Jejich průměr byl kolem 10-15 cm, hloubka kolem 10 cm. V jedné z nich se dochoval zbytek dřevěného kolíku o průměru kolem 5 cm. Je možné, že v místnosti byla na dvou drobných kůlech směrem do rohu místnosti vytvořena jednoduchá konstrukce poličky, související buď s využitím prostoru jako další místnosti sklepa příp. s fungováním chlebové pece.
V rohu sektoru B se v hnědé hlinité vrstvě (06) objevily kameny (14). Ukázalo se, že kameny pokračují do žluté hlinitopísčité (10) a souvisejí s podložím.
V sektoru D podél zdi vedle vchodu do místnosti se nacházel vkop (15), porušující černou nášlapovou (04) a šedou jílovitou (05). Vkop vyplňovala žlutohnědá vrstva s nálezy včetně recentů (železo, kosti, NSK, sklo…).
Další vkop se nacházel v sektoru A (16), vyplněn byl hnědou hlinitou vrstvou (06) s četnými nálezy keramiky (viz výše). Vkop v šedé jílovité (05) by mohl souviset s konstrukcí chlebové pece, která se měla nacházet v této části místnosti, popř. s nějakým jiným objektem.
Z nálezové situace ve zkoumaném prostoru lze vyvodit, že součástí novověkých přestaveb budovy rychty bylo i odebrání případných středověkých vrstev v tomto objektu na úroveň žluté písčité. Vrstvy vyrovnávek (šedá jílovitá 05, hnědá hlinitá 06) patrně souvisí s vyrovnáním podlahy a zvýšením její úrovně směrem ke vchodu do místnosti. Na základě nálezové situace i z charakteru nálezů lze určit všechny výše uvedené vrstvy jako novověké, příp. recentní. Vrcholný, příp. pozdní středověk byl na lokalitě průkazně zastoupen pouze nálezy kuchyňské a stolní keramiky, která byla přimíchána v některých vrstvách obsahujících i mladší nálezy (hnědá hlinitá 06, tmavě hnědá hlinitá 09).

Zpracované archeologické nálezy i nálezová zpráva jsou uloženy v Regionálním muzeu Horního Pooslaví, kde jsou na vyžádání k dispozici pro badatele.

Vybrané nálezy si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

 

Zdroj: Zjišťovací výzkum v prostorách tvrze/rychty v Kněževsi nad Oslavou v roce 2013

Vedení výzkumu: Mgr. Monika Martinisková
Technická spolupráce: Mgr. Kateřina Doležalová, Mgr. Jakub Těsnohlídek

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA